Za názvem Oneiro se neskrývá jen řecké slovo pro „sen“, ale celý svět jemnosti, estetiky a vědomé péče. V srdci Ostravy vybudovala řecká umělkyně a terapeutka Andriana Gajdušek prostor, kde se kosmetické rituály setkávají s minimalismem tetování a dotykem, který léčí víc než jen pokožku. V rozhovoru odhaluje, jak se její kulturní kořeny promítají do práce, proč je ornament víc než ozdoba a jaký význam pro ni má každý příběh, který si ženy přinášejí. Oneiro není obyčejné studio. Je to prostor, kde sny získávají tvar – a dotýkají se duše.
Oneiro v řečtině znamená sen. Proč jste si právě tento název vybrala pro své studio?
Jsem původem Řekyně a tento název spojuje osobní kořeny s profesní vizí. Chtěla jsem vytvořit místo, kde se péče o tělo propojí s péčí o duši. Od otevření studia mám pocit, že ten sen opravdu žiju.
Pocházíte z Řecka – jak se vaše kulturní kořeny promítají do vašeho přístupu k estetice, rituálům a tvorbě?
Řecko je ve mně propsané až v hlubinách srdce. V zemi bohyní, moře a bylin se krása nevnímá jen očima, ale celou bytostí. Řekyně mají ženskost v krvi a péče o sebe je pro nás přirozeným způsobem, jak vyjádřit úctu k životu. Vyrůstala jsem obklopená láskou k životu, k jídlu a místním surovinám, a hlavně se srdečným přístupem k lidem. Estetika je v Řecku hodnotou zakořeněnou už od antiky a už staří Řekové věděli, že krása není povrchní. Je to harmonie těla a ducha. A právě tu harmonii se snažím probouzet i v Oneiru – v prostoru, v rituálech a prostřednictvím doteku v každé ženě, která ke mně přijde. Ale vítáni jsou i muži. 🙂
Vaše studio propojuje jemné tetování a kosmetické rituály. Co vás vedlo k tomuto neobvyklému spojení?
Tetování i kosmetické rituály jsou pro mě formy vyjádření – každé jiným jazykem, ale oba se dotýkají vnější krásy i jakéhosi vnitřního rozhodnutí. Jako malá jsem chtěla být doktorkou, fascinovalo mě zdravotnické prostředí a nástroje. Nakonec jsem na medicínu nešla, ale chuť pečovat o druhé zůstala. A rozhodně se nebojím vzít do ruky jehlu 🙂 Spojení těchto dvou světů pro mě není nelogické. Oba se týkají estetiky a spokojenosti s vlastním tělem. Nejsem klasická kosmetika ani klasický tetovací salon, do kterého se bojíte vejít.
Tetujete minimalismus a ornamenty. Chtěla byste se rozvíjet do stylu art nouveau, art deco nebo řeckého ornamentu. Který z těchto stylů je vám nejbližší a proč?
Miluji eleganci ornamentů. Je to něco, co mi šlo od ruky už od mala. Art nouveau neboli secese a Art deco mě fascinují, protože v sobě nesou eleganci a geometrii zároveň. Trpím „prokletím“ jménem perfekcionismus a líbí se mi, když do sebe všechno zapadá na milimetr. Ve volném čase si kreslím mandaly, které taktéž respektují pravidelnost a řád a zároveň umí být hravé, krásné a nekonečně pestré. No, a cokoliv řeckého mám v krvi, takže je jen otázka času kdy se dopracuji i k řeckým motivům.
Jak se rodil nápad na vlastní studio – a kdy jste si řekla, že je čas pustit se do podnikání v Ostravě?
Po letech v korporátním prostředí a během mateřství jsem si začala víc všímat, co mě skutečně naplňuje. Když jsem poprvé vstoupila do tetovacího studia jako klientka, něco se ve mně probudilo. A pak už to byl řetězec rozhodnutí, krok za krokem.
Ostrava byla jasná volba – je to naše rodinné zázemí a město, které má v sobě obrovský potenciál. Cítila jsem, že chci nabídnout něco, co tu chybí: prostor, kde se snoubí přírodní a zároveň luxusní kosmetická péče, spiritualita a výtvarné umění. Nešlo o odvahu, bála jsem se, protože jsem první podnikatelka v rodině. Spíš o to, že přišel čas přestat odkládat své vize.
Na Hradbách 2632/18,
Ostrava-Centrum
Budova Business Centra, 6. patro
https://podnikej.ostrava.cz/2025/03/06/studio-oneiro/
Jak vám Řemeslný akcelerátor pomohl posunout podnikání dál? V čem vám program nejvíce otevřel oči?
Řemeslný akcelerátor beru jako požehnání a výhru v loterii. Otevřel mi oči v tom, jak důležité je podnikání nejen cítit, ale i dobře uchopit. Měla jsem silnou vizi, ale chyběl mi vnější pohled a pevné základy – strategické plánování, cenotvorba, značka. V programu jsem dostala přesně to, co jsem potřebovala: zpětnou vazbu, strukturu, a hlavně podporu lidí, kteří tomu opravdu rozumí.
Díky akcelerátoru jsem si víc uvědomila svou hodnotu a přestala se bát být vidět. Nové logo, jasnější sdělení i cílení – to všechno vzniklo díky odborníkům, kteří do mě investovali svůj čas a zkušenosti. A já jim za to budu navždy vděčná.
Co vám Ostrava nabízí jako podnikatelce – a proč jste si ji vybrala jako místo pro svůj sen?
Ostrava je město, které se neustále rozvíjí. Není ani příliš velká, ani malá – a právě díky tomu tu má člověk šanci přijít s originálním konceptem a zároveň si najít svou klientelu. Navíc tu existuje silná podnikatelská komunita, která si pomáhá, inspiruje se navzájem a má skutečnou chuť věci posouvat. Nechtěla jsem otevřít další „běžný salon“. Chtěla jsem vytvořit místo, které bude dýchat hloubkou, ženskostí a klidem. A Ostrava mi dala možnost ten sen zhmotnit – i díky tomu, že financuje projekty jako Řemeslný akcelerátor a podporuje další podobné iniciativy.
Vaše služby jsou velmi individuální a založené na hluboké péči. Jak nacházíte rovnováhu mezi uměním, rituálem a podnikáním?
Umění mě živí zevnitř, rituál propojuje se zákazníkem, a podnikání tomu dává strukturu a směr. Když se jedna z těch částí zanedbá, celé to přestane fungovat. A i když podnikání vyžaduje plán, čísla a disciplínu, nesmí pohltit to nejdůležitější a to je vědomá přítomnost. Když pečuji, tetuji nebo jen vítám klientku ve studiu, chci být celá tam. Ten klid a úcta k okamžiku je to, co dělá Oneiro Oneirem.
Jaký rituál nebo tetování ve vás v poslední době zanechalo největší stopu – a proč?
Nejvíce mě vždy zasáhnou příběhy, které rituál nebo tetování provází. Vytvářím bezpečný prostor, takže se mi ženy často svěří už při úvodním povídání. Někdy přijdou „jen“ pro relax, jindy řeší vztah k sobě, nedostatek sebevědomí nebo psychické vyčerpání. Jsou to silné chvíle a pro mě obrovská pocta, že mi důvěřují. Při odchodu vídávám v očích něco, co se nedá změřit – úlevu, měkkost, vděčnost… nebo prostou radost z tetování, které pro ně něco znamená. A co ve mně zanechává největší stopu? Vždycky to závěrečné objetí. Je to víc než poděkování. Je to tiché „pomohlas mi“.
Co byste poradila ostatním ženám, které zvažují podnikání v oblasti krásy, péče nebo umění?
Věřit tomu, co tvořím, i když tomu zpočátku nevěří třeba všichni. Zároveň je důležité nebýt na to sama. Najít si komunitu, mentora nebo jen někoho, s kým se dá sdílet cesta. Podnikání není snadné, ale když do něj dáte srdce i hlavu, může být nádherně osvobozující.
