V příběhu Kateřiny se jemnost přírody potkává s hloubkou lidských emocí. Její šperky nejsou jen krásnými předměty – jsou tichými nositeli vzpomínek, radosti i smutku. Z květin, které jednou rozkvetly, a ze srsti mazlíčků, kteří tu zanechali svůj otisk, vytváří trvalé připomínky toho, co je pomíjivé, ale hluboce milované. V rozhovoru sdílí svou cestu od vyhoření k naplnění, vznik značek FLOVÉ a MEMIA, i to, jak jí Řemeslný akcelerátor v Ostravě pomohl najít odvahu tvořit autenticky a srdcem.
Kateřino, ve vašem příběhu se krásně prolíná cit pro detail, přírodu i vzpomínky. Vzpomenete si, kdy jste poprvé pocítila potřebu tvořit – zachytit pomíjivé a přetvořit ho v něco trvalého?
Vždy jsem byla tvořivá. Už jako malá jsem kreslila, tvořila všechno možné, a nakonec se i vyučila jako kadeřnice. Cokoliv tvořit rukama mi bylo blízké a přirozené.
10 let jsem se živila jako fotografka, ale pak přišlo vyhoření a já se začala hledat.
Potřeba tvořit mě nikdy neopustila – ačkoli jsem už nefotila a živila se jako různorodou prací, třeba jako řidička taxi, v duši jsem stále cítila neklid. Chybělo mi něco, co bych mohla tvořit rukama. A tehdy mě napadlo spojit krásu květin s trvanlivostí šperku. Fascinovala mě představa, že mohu květinu – tak křehkou a pomíjivou – uchovat navždy.
Se šperky ze srsti to bylo jiné. Bolely. Vznikly ze ztráty. Když mi odešla má fenka Nelinka, zůstalo ve mně ticho a prázdno. Intuitivně jsem si schovala pramínek její srsti. Až později jsem z něj vytvořila první památeční šperk – byl to tichý, léčivý rituál. Cítila jsem, že je tu znovu se mnou. A pochopila jsem, že nejsem sama, kdo touží uchovat si blízkost takto.
Tak vznikl úplně první impulz tvořit tyto vzpomínkové šperky.
Flové a Memia jsou značky se silným příběhem. Jak se vám podařilo oddělit je tak, aby si každá uchovala vlastní duši?
Zpočátku jsem tvořila pod jednou značkou, ale brzy jsem díky řemeslného akcelerátoru pochopila, že šperky z květin a památeční šperky ze srsti nesou rozdílnou energii.
FLOVÉ je o radosti, o kráse přírody a výjimečných okamžicích – třeba květiny ze svatby nebo jiné významné chvíle.
Flové je pro mě barevný svět. Kde pro mě nejsou žádné kreativní hranice a mohu se vyřádit.
MEMIA je tichá, hluboká. Je o ztrátě, o vzpomínce, o uzdravení. Proto si každá značka zasloužila vlastní prostor a vlastní duši. A přesto je spojuje jedno – trvalá láska.
Jaký typ zákazníků si nachází cestu k vašim šperkům – a co jim chcete svými výrobky předat?
Nejčastěji ke mně přicházejí ženy – citlivé, vnímavé, s hlubokou úctou k přírodě, ke vzpomínkám i ke svým zvířecím společníkům. Lidé, kteří cítí, že každý okamžik má svou hodnotu, a že některé okamžiky, i když pomíjivé, si zaslouží být uchovány navždy.
U značky MEMIA jsou to především ti, kteří ztratili psího nebo kočičího přítele a hledají způsob, jak tu lásku dál nést. Jak ji vtisknout do něčeho, co mohou mít nablízku, co mohou držet, dotýkat se, a skrze co mohou cítit přítomnost toho, kdo odešel. Tyto šperky nejsou jen ozdobou – jsou tichým rituálem, který přináší klid, smíření a především spojení, které smrt nemůže přerušit.
Značka FLOVÉ zase oslovuje ženy, které chtějí zachytit krásu a symboliku určité chvíle – svatební kytice, narození dítěte, darované květiny od někoho milovaného. Je to značka, která oslavuje život a jemnost. Často tvořím z květin, které si samy donesou nebo pošlou, a šperk se tak stává nositelem jejich vlastního příběhu, radosti i naděje.
Obě značky jsou hluboce osobní, silné a pravdivé. Věřím, že skrze ně lidem předávám víc než jen krásný předmět – předávám jim prostor, kde se mohou zastavit, nadechnout a dotknout se svých emocí. Chci, aby v mých špercích cítili, že jejich vzpomínky mají místo, že láska přetrvává a že to, co je hluboké, může být i krásné.
Vzpomínáte si na konkrétní šperk, který pro vás měl výjimečný příběh?
Každý šperk ze srsti mě dojímá, protože vím, že za ním stojí tichý, hluboký příběh. Příběh bez slov, který se odehrával mezi člověkem a tvorem, jenž miloval bez podmínek.
V těch drobných pramíncích srsti je nesena celá jedna malá věčnost – oddanost, radost, sdílené chvíle. Každý takový šperk držím v dlaních s úctou, protože vím, že z něj dýchá láska, která nepominula.
Ale nejhlouběji mě zasáhl ten úplně první – šperk z Nelinčiny srsti. Moje fenečka, můj stín, moje tichá opora. Byla se mnou 15 a půl roku. Její odchod mě zlomil. V tom čase bolesti a prázdna jsem si uchovala pramínek její srsti. A až o něco později jsem ho vzala do rukou a rozhodla se vytvořit z něj šperk.
Nebyl to jen šperk – byl to přechodový most mezi smutkem a smířením. Mezi koncem a pokračováním v jiné podobě. Učila jsem se tehdy, že láska neumírá. Jen se proměňuje. Vklouzla do pryskyřice, do tvaru, do světla – a zůstala.
Tehdy se zrodila MEMIA. Z potřeby uchovat přítomnost toho, koho už nemohu obejmout, ale stále mohu cítit. Z bolesti, která se přetavila v něhu. A z pochopení, že tak jako pomohlo mně vytvořit ten první šperk, mohu podobným způsobem pomoci i ostatním.
Od té doby tvořím každý šperk s hlubokou úctou. Nejen jako umělec, ale jako někdo, kdo ví, co znamená ztratit. Každá srst, každý příběh, každý kousek vložený do šperku je pro mě malý obřad lásky. A vzpomínka, která zůstane.
Jak vám pomohl Řemeslný akcelerátor v Ostravě – a co byl pro vás ten největší „aha moment“ v programu?
Řemeslný akcelerátor pro mě znamenal zlom. Pomohl mi jasně pojmenovat, co tvořím a hlavně proč. Díky němu jsem si konečně dovolila rozdělit svou původní značku na dvě samostatné – FLOVÉ a MEMIA – a každé dát prostor, aby mohla růst podle své vlastní duše. A společně s tím jsem dala prostor i sobě, své intuici, citlivosti a vnitřnímu hlasu.
Ale možná to největší, co mi akcelerátor dal, bylo zdravé sebevědomí. Uvědomila jsem si, že to, co dělám, má hodnotu. Že i jemná, citlivá tvorba může mít pevné základy a stát si za svým. Cítím se dnes daleko více ukotvená – víc si věřím, nebojím se oslovit i větší firmy ke spolupráci, a vím, že moje práce má místo na trhu i v srdcích lidí. Protože sebehodnota je v podnikání základ – a Řemeslný akcelerátor mi ji pomohl najít.
A teď ten nejvtipnější „aha moment“ – přišel ve chvíli, kdy jsem se po workshopu zeptala Jakuba Tomoszka, co si myslí o názvu mé tehdejší značky Tvořikvítko.
Usmál se a řekl: „Představím si holčičku s culíkama, co si doma v pokojíčku něco tvoří z kytiček.“
A přesně tehdy mi to docvaklo. Ano, ta malá holka jsem pořád já, s tou dětskou radostí z tvoření. Ale pokud chci, aby moje značka byla silná, srozumitelná a důvěryhodná, potřebuje vyrůst spolu se mnou.
A tak jsem s novou energií a obrovským nasazením začala budovat dvě nové značky. Nová jména, loga, e-shopy… a od té doby buduju dál, s pokorou a velkým nadšením.
Vaše práce je velmi osobní a citlivá. Jak nacházíte rovnováhu mezi emocemi a podnikáním?
Je to neustálé ladění. Emoce jsou pro mě základní součástí tvorby – nelze je od práce oddělit, protože právě z nich šperky vznikají. Ale pokud chci tvořit dlouhodobě a srdcem, potřebuji, aby ve všem byl i určitý řád, struktura a prostor pro klid.
Pomáhá mi moje dílna – bezpečný prostor, kde se mohu soustředit, ponořit se do tvorby a být jen sama se sebou. V tu chvíli mizí hluk světa i vnitřní tlak – zůstává jen ticho, proud, materiál a příběh.
To, co tvořím, musí dávat smysl mně samotné – a právě ten hluboký smysl je pro mě v práci vším. Miluji, co dělám. A miluji ten moment, kdy zákazníci přijdou pro hotový šperk, kdy vidím jejich dojetí, jejich oči plné vděku… nebo když mi píší zprávy, jak moc jim šperk pomohl.
V těch chvílích vím, proč to dělám.
Že má tvorba není jen o předmětech, ale o léčivém doteku, který přináší klid, radost i uzdravení.
A právě tam – mezi emocí a řádem, mezi slzami a radostí – nacházím svou rovnováhu.
Vnímáte Ostravu jako místo, kde má smysl tvořit a podnikat? Co vám tady dává energii?
Ano, Ostrava má pro mě zvláštní kouzlo – je drsná i laskavá zároveň. V té její syrovosti je něco opravdového. A právě v tom kontrastu cítím obrovský prostor pro kreativitu, autenticitu i růst. Je to město, které člověka neomámí na první pohled, ale když mu dovolíte proniknout pod kůži, odhalí neuvěřitelné množství inspirace.
Ostrava má navíc jedno velké plus – lidi, kteří mají otevřené srdce a nebojí se podpořit. Ať už jde o spolupráce mezi tvůrci, sdílení zkušeností nebo prosté naslouchání, je tu silné zázemí komunity.
Obrovskou podporu jsem cítila i díky Řemeslnému akcelerátoru, který ukazuje, že Ostrava skutečně myslí na své malé i větší tvůrce a podnikatele. Nabízí nástroje, vedení, porozumění i inspiraci.
A právě tahle kombinace – zázemí, lidskost, prostor a možnost růstu – mi dává energii a klid, že právě tady jsem správně. Že tady mohu tvořit, podnikat, a přitom zůstat věrná sama sobě.
Vaše šperky zachycují pomíjivost přírody i hloubku vzpomínek. Co vám samotné pomáhá zpomalit a tvořit s klidem?
Jsem v hloubi duše velmi tichý, introvertní člověk. Ve chvíli, kdy zavřu dveře své dílny, se svět kolem mě ztiší – všechen hluk, tlak i chaos odchází. Ocitnu se ve flow, kde nevnímám čas ani okolí. Jen ruce, materiál a příběh.
Tvorba je pro mě víc než práce – je to můj vnitřní prostor bezpečí, kde mohu být naplno sama sebou. Prošla jsem si těžkým dětstvím a v dospělosti i velmi náročnými životními situacemi, které mě formovaly, ale i zranily. Celý život na sobě vědomě pracuji, učím se chápat sama sebe, uzdravovat a růst.
A právě tvorba mi v tom pomáhá nejvíce. Je pro mě kotvou, léčivým prostorem, kde se vše uvnitř uklidní a usadí. Každý šperk, který vznikne, je tak i tichým otiskem téhle cesty – vnitřní práce, přítomnosti, citlivosti.
Když tvořím, jsem klidná, napojená, plně tady a teď.
A ano – jediné, co k tomu opravdu potřebuji, je být odpočatá. (úsměv) Pak přichází radost, soustředění a hluboká vděčnost, že mohu dělat to, co miluji, a že i skrze svou citlivost mohu tvořit něco, co má smysl – pro mě i pro druhé.
Jaká je vaše vize do budoucna? Kam byste chtěla své značky posunout – nebo naopak zpomalit?
Můj sen není malý – a ani nechci, aby byl.
Chci, aby se MEMIA stala největší a nejznámější značkou památečních šperků v České republice i na Slovensku.
Místem, kam lidé přicházejí, když touží uchovat vzpomínku, otisk citu, lásku, která přetrvá.
Jedním z dalších snů, který už začíná dostávat obrysy, je tvorba šperků ze zlata – takových, které ponesou ještě větší hloubku a hodnotu.
Na Řemeslném akcelerátoru jsem se potkala s Honzou Michaliskem – zlatníkem s citem pro krásu i detail. Naše cesty se spojily přirozeně a s respektem, a já cítím, že právě s ním chci vytvářet kolekce zlatých památečních šperků, které budou nejen vzácné materiálem, ale především tím, co nesou uvnitř.
Značku FLOVÉ nechávám volně plynout, naslouchám, kam chce růst – možná jemně, možná překvapivě. Nechci na ni tlačit, ale chci jí dát prostor, až nastane její čas.
V obou značkách však zůstávám věrná jediné podstatě – lásce.
Lásce, která tvoří příběhy, překonává smutek, dává sílu i útěchu.
Lásce, kterou nelze koupit, změřit ani spočítat – ale která zůstává, i když všechno ostatní pomine.